Everything happened exactly as it is written in detail in the official text of the distributor. This is a specific Japanese film, which was made mainly according to one of the boxes of Japanese ideas, and should be judged accordingly, and the affect, mechanicalness, stubbornness was really there (in acting, walking, running, my classmate Kota came to me in some situations even slightly demented). I cannot give a higher rating within this specific production, because if I ignore all the mentioned "flaws" from the point of view of a European, the film did not affect me that much. On the other hand, I have to highlight the effort to portray (the desire) for gay marriage, the first love of an adult and its CO, and the fact that no models or men from gyms played in the film, but completely ordinary Japanese people.


Všechno proběhlo přesně tak, jak je podrobně napsáno v oficiálním textu distributora. Jedná se o specifický japonský film, který byl vyroben především podle jedné ze škatulek japonských představ a dle toho by se měl v hodnocení i brát a opravdu tam ten afekt, strojovost, topornost byla znát (v hraní, chůzi, běhu, spolužák Kota mi přišel v některých situacích až mírně dementní). Nemohu dát vyšší ohodnocení v rámci této specifické produkce, protože když pomíjím všechny zmíněné "nedostatky" z pohledu Evropana, tak mě až tak moc film nezasáhl. Na druhé straně ale musím vyzdvihnout snahu o vykreslení (touhu) po manželství gayů, první lásku dospělce a jeho CO a to, že ve filmu nehráli žádní modelové či muži z posiloven, ale zcela obyčejní Japonci.