In my opinion, completely unused potential in this series, where for me the sympathetic representatives of the main characters dominated the most. The selected guys are nice, I'm afraid to write about the actors (even if something flashed here and there), the "acting" for many secondary characters was mere amateurism, when many girls were more of a "difficulty" for the whole chaotic story and not to mention the trans characters. The obtuseness of the womanizers offended the viewer rather than making him laugh. Moreover, in the last episodes, these monsters disappeared. I understand that some non-Islamic countries in South and East Asia (including Oceania) have experienced (and hopefully it will improve) that if someone is gay, they are better accepted in society by acting and dressing like a woman, but this creation was rather by condemning the whole community. The processing is quite bad, surprisingly the music didn't seem to me as well, as usually with Pinoy productions it is good, sometimes excellent. This time I had to force myself to finish the whole series, although the last episodes, despite the chaos, are probably the most interesting because of the main characters, and the only thing I appreciate about this series is the expression of the relationship, feelings and love between the boys. I'm already looking forward to the Thai series with the same name which is coming out soon and hopefully will be much better (Win a Team from Until We Meet Again) ...


Dle mě naprosto nevyužitý potenciál u této série, kde nejvíce pro mě dominovali sympatičtí představitelé hlavních postav. Vybráni sice fajn kluci, herci se bojím napsat (i když sem tam něco problesklo), u mnohých vedlejších postav bylo "herectví" pouhým amatérismem, kdy mnohé dívky byly spíše na "obtíž" celému chaotickému příběhu a o těch trans postavách ani nemluvě. Ta tupost zženštilců spíše diváka urážela, než aby se smál. Ještě že v posledních dílech tyto příšerky vymizely. Chápu, že některé neislámské země jižní a východní Asie (včetně Oceánie) mají zažito (a snad se to bude lepšit), že pokud je někdo gay, je lépe přijímán ve společnosti tak, že se chová a obléká jako žena, ale toto pitvoření bylo spíše zostuzením celé komunity. Zpracování dosti špatné, překvapivě i hudba se mi nezdála tak, jak většinou u pinoy produkce je dobrá, někdy výborná. Tentokrát jsem se musel přemoci celý seriál dokončit, i když právě poslední epizody, navzdory chaosu, jsou díky hlavním postavám asi nejzajímavější a jediné, čeho si cením na tomto seriálu, je vyjádření vztahu, citů a lásky mezi chlapci. Už se těším na thajský seriál se stejným názvem, který má brzy vyjít a snad bude mnohem lepší (Win a Team z Until We Meet Again) ...